NAHOTA SLUNCE A VODY
Úryvek z knihy pohodek:
A tak voda po mnoho let cítila přicházet sluníčko s jeho bolestí. To víte lidičky, chlapečci a holčičky, slunce které sestoupilo z nebe má i lidskou myslí způsobené nemoci.
Bolí ho rameno, nohy a koleno, záda, žaludek i rýmu mívá a dusivý kašel. Kdo by to řekl, viďte. To víte, do nebe žádný telefon nevede.
A tak vodička už nechtíc cítit jen jeho malou část, ale jasné teplé paprsky, volá do nebíčka ,,Přijď ty samo, ne jen tvá polovička".
Činy jsou tvá Celistvost, tak se nebudeš cítit na zemi jako host.
Sluníčko slyšíc to volání, své strachy a výčitky zahání. Jeho žár je tak silný že spaluje celou zem, je lidem jejich mučivým odrazem.
Sluníčko, volá vodička do nebíčka, srovnej svůj žár neb tu nezůstane ni človíčka. Vstup do vody zchladit svůj žár, tak odejde veškerý žal.
Naše srdce jedním jest, přišli jsme ukončit prastarý trest.
Slunce drahé, hřející, povol tíhu na plících. Otevřeš-li vodě hráz, dýchat volně půjde zas.
Vodní tlaky povolí, poplujeme kam… kdo ví
Spolu plouti to jest ctnost. Naše božská blaženost, v lidské pouti.
11 přikázání: Lásku nezabiješ
V lůně vody
Voda voda voděna
Do bíla je oděna
Sluníčkem se zahřívá
Srdíčka nám otvírá
Vodo vodo vodičko
Otevří nám srdíčko
Vidím vidím vodičku
V sluníčkově srdíčku
Posílá své lásce po vodě kytičku
Slunci
a moři...
Ať ta jedna hvězda svítí stále v nás
klikni na obraz
DAR ODRAZU
Ó moře překrásné, vidím tvou krásu
Ó nebe překrásné, vidím tvou krásu
Ó moře třpytivé, jsi tolik volné, silné, klidné i bouřlivé
Tvé proudy dokážou být i ničící
Ó nebe zářivé, jsi tolik jasné a svítící s oblaky volně plující
Tvá oblaka dokážou být i zuřící
Naše láska vše klidnící
Mořské vlny i bouře ničící
Nebeské blesky i bouřky zuřící
Čistý cit vše hladící
Klidná mořská hladina v tvém nebi vždy začíná
Jasné nebe bez mráčků, jest odrazem tvých obláčků
Jeden s druhým věčně spjati
Odrazem svým prolínati
Svou Lásku
Ó moře překrásné
Ó nebe překrásné
Vidím ten dar
Tvou Lásku
( Z knihy Dar bílého obláčku )
KRÁSA KRÁS
Divoká řeka nese nás
Proudy rozpuštěných vlasů nesou naši pochopenou krásu
Šeptej mi zas tu Krásu Krás
Zchlaď můj žár sluneční
Zahřej mě a obejmi
Obejmi mě silně jak poprvé
Ohnivou vášní sluneční
Dívej se mi do očí Tvou Krásou
Mluv se mnou, zpívej
Tancuj a líbej Kráso Krás
Zpečeť svou něhou blaho
Slunce a vody v nás
Divoká řeka nese nás
Proudy rozpuštěných vlasů nesou naši pochopenou krásu
Obejmi mě tak silně jak poprvé a zpívej
Zpívej naši píseň labutí
Chraň mě a líbej
Drž mě a vzývej
Tancuj se mnou tu Krásu Krás
Divoká řeka nese nás
Proudy rozpuštěných vlasů nesou naši pochopenou krásu
Krásu Krás nesoucí nás
( z knihy Tanec slunce a vody )
VESMÍR
Každý den žít svou krásu, svůj sen
Oblaků i země se dotýkaje
Žár slunce a moudrost vody Tě objímaje
Je necháváš být
A přesto oni, se o tebe stále zajímaje, ti chtějí tvou lásku za každou cenu vzít
Neb sami tu krásu nepoznaje, s maskami jen v boji umí žít
Ty šťasten a svobodný svým bytím, bezvrstvý, svém míru
Ta lehkost, volnost, vůně krásy, nedává jim spát,
brodícím se v soudech bahna spásy
Necháváš je být
Tou vůní laskavého smíru, dál jen žít
Vesmír, jež má sílu
( z knihy Svítání, Daggy)