Slunci

a moři...

Úryvek z knihy pohodek

A tak voda po mnoho let cítila přicházet sluníčko s jeho bolestí. To víte lidičky, chlapečci a holčičky, slunce které sestoupilo z nebe má i lidskou myslí způsobené nemoci. Bolí ho rameno, nohy, koleno, záda, žaludek i rýmu mívá a dusivý kašel. Kdo by to řekl, viďte. To víte, do nebe žádný telefon nevede.

A tak vodička už nechtíc cítit jen jeho malou část, ale jasné teplé paprsky, volá do nebíčka ,,Přijď ty samo, ne jen tvá polovička". Činy jsou tvá Celistvost, tak se nebudeš cítit na zemi jako host.

 

...Učit se růstem je nám dáno

4-1

Mnoho let ztracené, bez lásky, zapadalo a zase vycházelo. Samo sebou zdrcené, strádajíc a bloudící, zčistajasna pochopilo, jak samo sobě ublížilo, že vodu opustilo.

Neb oni spolu paprsky slunce a proudy vody v jedno spojeni. Poznalo, že nic krásnějšího zde není.

Přes bolest, kterou si tím způsobilo, slunce pochopilo. Též se tomu říká, že ho osvítilo. Nekončil zdroj učení odpojením se od vody, jak se mylně domnívalo. Ba právě naopak. Tím se pro něj spustil silný očistný vodopád.

7-1

 

Vodo, vodičko, po mnoha letech bloudění křičí a pláče sluníčko. Řekni, zda to smím, jít dál zas s tebou, být radostným.

Lehounkým tancem, tónem být. Třpytem vody s tebou tu krásu žít.

Vyhlížím tě na vodní hladině, kdy zase přijdeš tak nevinně. Chybíš mi, stále vzpomínám na tvůj úsměv, jsem tolik samo. Jasem slunce chci tě provázet, neznajíce žádný břeh. To silné pouto tvoří náš domov, já pochopilo.

Moudrost vody je tvé umění. Čistý cit, nad který nic není. Nejsou kouzla, jen zázraky. Tím zázrakem jsi, Vodo, Ty.

Naše srdce v jedno tančící, ať jsi, kde jsi, jsi stále u mne, se mnou, Milující. Ty mnou, já tebou, citem se objímající. Zvuk čisté lásky navždy znějící.

Voda, slyšíc to volání, svůj zrak směrem ke slunci naklání.

2-2

Vítám tě, sluníčko. Sešlo jsi dolů, nemajíc ty žádné břehy. Tvá slova jsou plná něhy. Došlo jsi jasných poznání, že nebylo třeba tolika zklamání.

Neseš nám lásku, sluníčko. Copak je? Třeseš se maličko. Tam, kde je čistý cit, žádné obavy nemusí být.

Vyhlížím léta náš sluneční jas. Tančící krásou odrazu nás. Stojím zde stále nevinně na vodní hladině s Krásou Krás.

  

KRÁSA KRÁS  

 

Divoká řeka nese nás

Proudy rozpuštěných vlasů nesou naši pochopenou krásu

 

Šeptej mi zas tu Krásu Krás

Zchlaď můj žár sluneční

Zahřej mě a obejmi

 

Obejmi mě silně jak poprvé

Ohnivou vášní sluneční

Dívej se mi do očí Tvou Krásou

  

Mluv se mnou, zpívej

Tancuj a líbej Kráso Krás

 Zpečeť svou něhou blaho

Slunce a vody v nás

 

Divoká řeka nese nás

Proudy rozpuštěných vlasů nesou naši pochopenou krásu

 

Obejmi mě tak silně jak poprvé a zpívej

Zpívej naši píseň labutí

Chraň mě a líbej

Drž mě a vzývej

Tancuj se mnou tu Krásu Krás

 

Divoká řeka nese nás

Proudy rozpuštěných vlasů nesou naši pochopenou krásu

Krásu Krás nesoucí nás 

 

( z knihy Tanec slunce a vody )

 

     9-3

 

Vesmír

 

Každý den žít svou krásu, svůj sen

Oblaků i země se dotýkaje

Žár slunce a moudrost vody Tě objímaje

 

Je necháváš být

 

A přesto oni, se o tebe stále zajímaje, ti chtějí tvou lásku za každou cenu vzít

Neb sami tu krásu nepoznaje, s maskami jen v boji umí žít

 

Ty šťasten a svobodný svým bytím, bezvrstvý, svém míru

 

Ta lehkost, volnost, vůně krásy, nedává jim spát,

brodícím se v soudech bahna spásy

 

Necháváš je být

 

Tou vůní laskavého smíru, dál jen žít

Vesmír, jež má sílu

 

( z knihy Svítání, Daggy) 

 

Sv-novy

 

,,Nemůžeš si uvědomit sebe sama takového, jaký jsi, dokud se neutkáš s tím, kdo nejsi."

,,Chovat se k druhým láskyplně, neznamená dovolit jim všechno."

,,Hledáš nový svět? Přestaň jej hledat, začni jej tvořit."

 

  (z knihy Transformační průvodce mysli od Daggy)

 

 

   

daggycz@email.cz

+420 732 817 483